I.

24. října 2017 v 13:26 | Mia |  Ochránci

I.


Běžela jsem dlouhou chodbou, až jsem se dostala k ředitelně školy. Rozrazila jsem dveře a na prahu lapala po dechu.
"Zatraceně Avo co blázníš," pokáral mě můj strýc a také ředitel školy.
"Chtěl jsi se mnou mluvit," doklopýtala jsem k jeho stolu. "Je to ohledně mého prvního úkolu. Že jo, že jo, že jo!" křičela jsem nadšením.
"Uklidni se, posaď se, vše ti řeknu," řekl s klidem.
"Tak jo," posadila jsem se na křeslo naproti jeho stolu. Ruce jsem si dala na klín a netrpělivě poklepávala nohou.
Strejda na mě povytáhl jedno obočí a ze šuplíku stolu vytáhl čistě bílou dřevěnou složku. V tu chvíli jsem věděla, že jsem měla pravdu. Zářivě jsem se na něj usmála a on jen protočil očima. Nevšímala jsem si toho. Těšila jsem se na tento den už nějaký ten rok. Těšila jsem se, až odtud vypadnu.
"Takže," začal strejda.
"Jo?" pobídla jsem ho nedočkavě.
"Je to malé městečko Lubiana na východě země," podal mi složku.
Pomalu jsem ji otevřela. Dívaly se na mě čokoládově hnědé oči kluka, který mohl být ve stejném věku jako já. Opravdu pěkný chlapec, pomyslela jsem si. Naklonila jsem hlavu na stranu a studovala jeho spis, zatím co mi o něm strejda vyprávěl."
"Adrian Estes. Bude to oříšek. Je z bohaté rodiny. Rozmazlený, arogantní a egoistický fracek. Tvým úkolem bude nejen ho chránit, ale také mu ukázat co je život," pohlédne na mě přísným pohledem. "Nebude to procházka růžovým sadem, Avo. Nevím, co od toho očekáváš, avšak tohle už nebude jako ve škole. Je to velká zodpovědnost. Lidský život je pro nás to nejdůležitější.
"Neboj, jednou ze mě bude jeden z nejlepších ochránců," usměji se na něj zeširoka.
"V to samozřejmě doufám a věřím," mrkne na mě. "Dnes v noci vyrážíš, Herm tě doprovodí až tam. Běž si sbalit." Řekne už přísněji.
"Ano," odpovím jen a dojdu ho obejmout. "Vyřiď matce a otci mé pozdravy,"
"Ty se za nimi nestavíš?" přimhouří na mě oči.
"Ne," řeknu rozhodně.
"Avo, měla bys..."
"Opatruj se strejdo, musím už jít," skočila jsem mu do řeči a spěšně vyšla ze dveří. Se zabouchnutím jsem si oddychla. Nesnášela jsem konverzace týkající se mých rodičů.

O pár hodin později jsem seděla na své posteli a už po sté si pročítala složku. Začínala jsem být trochu nervózní. Nakonec mě vyrušilo zaklepání na mé dveře.
Došla jsem otevřít a za nimi stál Herm. Jeho bílá křídla s nádechem do modra se tyčila majestátně za jeho zády.
"Ahoj Herme," pozdravila jsem ho.
"Ahoj Avo, můžeme vyrazit?"
"Ano. Jen se postarám o zavazadla a jdu," a s tím jsem odběhla do pokoje a nechala ho čekat u otevřených dveří. Došla jsem ke svým dvěma velkým narvaným kufrům. Pozvedla jsem pravou ruku a s mávnutím se kufry změnily velikostně na hrací kostky. Vzala jsem je do ruky a hodila je do kapsy své bundy. Z domu jsem se vyřítila se složkou v ruce.
"Jsem připravená," oznámila jsem mu s úsměvem. Roztáhla jsem své sněhově bílá křídla a skočila z ostrůvku, na kterém stál můj dům, do hlubin nebe. Herm mě okamžitě následoval. Plachtily jsme vzduchem jako ptáci, noříc se hloub, až pomalu k zemi. Nabraly jsme správný směr a konečně se blížily do Lubiany. Let trval necelé dvě hodiny, kdy jsme se dvakrát zastavily na nejvyšším bodě na zemi. Po přistání v hustém lese nedaleko vesnice jsme usoudily, že bude nejlepší, když už půjdeme pěšky. Stáhli jsme teda svá křídla a šli.
Herm mě zavedl k menšímu domku na kraji vesnice.
"Vítej ve tvém novém domě," rozpřáhl ruce.
"Úžasné," řekla jsem ohromeně.
"Tak jo, tady máš klíče a pamatuj, kdyby něco, hned se mi hlas, dobře?" díval se na mě ustaraně.
"Jasně neboj, všechno bude v pořádku," objala jsem ho a on si mě přitáhl těsněji. Cítila jsem se s ním kdekoli v bezpečí a doma. Byl pro mě jako druhý otec.
Když mě pustil, pohlédl na oblohu, jako by něco hledal. "Doufejme, že máš pravdu," stočil pohled zpátky ke mně. "Tak už běž. Zítra tě čeká dlouhý den," dodal a rozhlédl se okolo. Když zjistil, že tu není ani živáčka, roztáhl svá křídla a vzlétl.
Mávala jsem, dokud nezmizel z obzoru. Už teď mi chyběl. Zahnala jsem podobné myšlenky a vešla do svého nového domu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama