Kapitola 5. (BH)

30. října 2017 v 12:50 | mia |  Ve stínu bílého havrana

KAPITOLA 5.



Dalšího rána ji probudilo, jak s ní někdo třepe. Vůbec se jí nechtěly otvírat oči a jen čekala nějaké urážky od svých spolužaček.

"Vstávej Daro, za chvíli začíná tvá první hodina," řekla dívka, ale Darja nemohla ten hlas zařadit. První hodina? Pomyslela si zmateně. Najednou se prudce posadila na posteli, až se dívka vylekala.
"To nebyl sen," usmívala se Darja od ucha k uchu a křenila se na svou novou spolubydlící.
"Jistě že ne," oplatila jí úsměv Mariana. "Co máš první hodinu," zeptala se plavovláska.
Darja natáhla ruku ke svému stolku, kde nahmatala svůj rozvrh. "Dějiny zvěromágů," řekla s jiskřičkami v očích.
"Předpokládám, že máš mapu."
"Ano," zase natáhla ruku a ze stolku nyní vzala mapu školy.
"Tady," ukázala na místo na mapě Mariana. "Tady je třída, kde bude tvá první hodina."
"Jo díky," poděkovala Marianě a zářivě se na ní usmála. Mariana jí úsměv oplatila a odešla do koupelny.

Darja se rychle převlékla, vrhla se na ranní hygienu a nadšeně vyšla z pokoje s vakem v jedné ruce a mapou ve druhé. Jakmile vyšla na chodbu, kolem ní procházely dívky různého věku a se zájmem si jí pozorovaly. Vydala se dolů do přízemí a s mapou v ruce sledovala cestu. Po dlouhé chvíli tápání si musela připustit, že se ztratila. Stále měla oči upřené na dveře na mapě, které ji Mariana ukázala, ale nemohla určit svou polohu. Podrážděně si povzdechla. Chodby se pomalu vyprazdňovaly a ona byla až moc stydlivá, aby se někoho zeptala na cestu. Zbývalo jen pár minut do začátku hodiny a ona si poraženecky sedla na kamennou lavičku u stěny a v ruce držela mapu s rozvrhem.

"Ale ale, nováček a nejspíš se ztratil," vytrhl Darju ze zamyšlení arogantní hlas. Vzhlédla a uviděla před sebou stát skupinku lidí s blonďatým chlapcem v čele.
"Evidentně," odpověděla Darja odměřeně.
Blonďák jí z ruky vytrhl mapu společně s rozvrhem.
"Dějiny Zvěromágů," řekl zaujatě. Darja si zatím prohlížela skupinku lidí, až jí pohled spočinul na klukovi, který byl nejvyšší. Jeho pronikavě modré oči ji se zájmem pozorovaly. Až po chvíli si uvědomila, že na ní blonďák mluví a otočila se jeho směrem.
"Hodně štěstí," řekl jen a vrazil Darji mapu s rozvrhem do ruky.
Chtěl odejít, avšak Darja ho zastavila. "Snad by ses mohl podělit o tajemství cesty k té učebně, velmi bys mi tím pomohl," řekla sebejistě, ovšem vevnitř se tak vůbec necítila.
"Ale, opravdu? A proč bych to měl dělat?" zeptal se výsměšně.
"Z dobroty srdce?" zamračila se na něj Darja.
"Ale podívejme," došel až těsně k ní a přidřepl si, aby byl na stejné úrovni. "Ty, mě holčičko ještě neznáš a já bych ti radil..."
"Jdeme!" přerušil ho rázný hlas kluka. Darja se otočila po hlasu. "Přijdeme pozdě, na tohle nemáme čas," dořekl chlapec s modrýma očima. Darja na něj neskrývavě koukala. On si jí nyní pohrdavě prohlídl a poté se otočil k odchodu. Zbytek ho s odhodláním následoval. Blonďák po Darje střelil výhružným pohledem.

Co tomu arogantnímu chlapci provedla, že se k ní tak choval. Pomyslela si v duchu. Koukla se na mapu a zjistila, že se na ní objevila červeně vyznačená cesta ke dveřím do učebny. Rychle vyskočila z lavičky a vydala se přesně po mapě. Červené čárky pomalu mizely, jak překonávala vzdálenost mezi ní a konečným cílem. Nakonec se dostala pomalými kroky ke dveřím. Vzala za kliku a vešla do tiché třídy, kde už všichni žáci tiše seděli a poslouchali profesora, který stál před černou obrovskou tabulí. Uvědomila si, že profesorem je Aranor a pokývla hlavou.
"Omlouvám se, ztratila jsem se," omluvila se a slyšela pár studentů se zachichotat. Když se podívala tím směrem, zjistila, že je to ta skupinka lidí s blonďatým chlapcem. Zamračila se na blonďáka a on se jen suše zasmál.
"V pořádku slečno Rocenovo, posaďte se," ukázal na volnou židli a Darja k ní poslušně vyrazila. Nemohla si však nevšimnou páru modrých očí, který ji teď propaloval. Odvrátila zrak a posadila se do prázdné lavice.


"Slečno Rocenovo, můžete na moment?" zavolal Darju po hodině Aranor.
"Jistě," pokývla. Zabalila si věci do svého vaku a vydala se za svým profesorem.
"Tak jaká byla tvoje první hodina?" zeptal se Aranor, když se třída vylidnila.
"Úžasné. Jsem opravdu nadšena. Nemůžu stále uvěřit, že se to děje. Připadám si jako ve snu," usmívala se od ucha k uchu.
"Jsem rád, že jsi nadšená. Co se ráno stalo?" vyzvídal profesor.
"Ztratila jsem se," zopakovala Darja a sklonila pohled ke svým botám.
"Podej mi mapu a svůj rozvrh," vyzval ji s úsměvem Aranor.
"Ovšem," sáhla do vaku a vytáhla svou mapu školy společně s rozvrhem a následně mu vše podala.
"Tak se na to podíváme," řekl a pomalu nad mapou mával rukou. "Táto zelená," ukázal na čáru, "označuje cestu k tvé další, druhé hodině, červená značí třetí hodinu a táto modrá hodinu poslední." Dořekl a mapu Darji podal.
"Ano, pomocí těch čar, jsem se dostala i sem. Objevily se mi na mapě z ničeho nic," řekla a koukala na barevné čáry.
"Neobjeví se z ničeho nic, musíš je vyčarovat," díval se na ní s překvapeným výrazem.
"Vážně? To je divné," pokrčila rameny, "Jinak ti velmi děkuji, hodně mi to pomůže," poděkovala.
"Tak už běž a máš moji minci?" zeptal se ještě.
Na jeho otázku vytáhla z kapsy minci a usmála se.
"V pořádku, tak utíkej," pokývl jí hlavou a Darja odběhla z místnosti.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama